Stavební spoření, cesta k vlastnímu bydlení
Stavební spoření, slangově zvané také stavebko, je typem spoření, které vzniklo za účelem umožnit široké veřejnosti spoření za výhodných podmínek a tím realizovat vlastní otázku bydlení. Stavební spoření je svým způsobem originálním typem spoření, které má spoluúčast státu a nabízí podmínky pro tvorbu vlastního kapitálu, které neumožňuje žádná jiná forma spoření. Současně s výhodným úvěrem nám poskytuje prostředky pro financování vlastního bydlení.
Oblíbenost stavebního spoření je především dána státním příspěvkem. Ten v současnosti činí 10 procent z roční naspořené částky s maximální výší 2000 Kč.
Úrokové sazby nejčastěji dosahují u spořících tarifů 2 % za rok. To je méně, něž kolik nabízejí některé banky na svých spořících účtech, s tím rozdílem, že svoje peníze můžete vybrat kdykoliv. Stavební spoření má ze zákona vázací dobu 6 let, kdy se klient ke svým penězům dostane až po této době. Smlouva se dá vypovědět i před touto dobou, ale tímto krokem se klient připravuje o příspěvky státní podpory a hrozí případné sankční kroky v závislosti na podmínkách smlouvy.
Spořit optimálně 6 let
Doba optimální pro spoření vychází z vázací doby a faktu, že je státní příspěvek vyplácen pouze z nově naspořené částky. Nejvyšší výnos získáme při optimálním nastavení cílové částky na 160 000 Kč vložením peněz vždy na konci příslušného roku. Na začátku sedmého roku vložit ještě jeden vklad, čímž lze dosáhnout získání sedmi státních příspěvků při spoření v délce šesti let.
Peníze je možné odkládat i pravidelně, ovšem je výhodnější je odkládat na některý z lépe úročených spořících účtů. Zde je možné získat úročení podstatně vyšší, než jaké nabízejí stavební spořitelny.
Pro delší spoření je "stavebko" nevýhodné, jelikož státní příspěvek lze získat i na případně uzavřenou novou smlouvu a naspořené příspěvky lze uložit do banky s vyšším výnosem. Podíl nově připsaného státního příspěvku na naspořených vkladech v čase klesá.
Spoření se stavebním spořením na delší dobu může být výhodné jen za předpokladu, že klient potřebuje překlenovací nebo řádný úvěr na své bydlení, ale přitom nechce či nemůže zastavit nemovitost.
Cílová částka na milion? Nesmysl!
Než uzavřete smlouvu o stavebním spoření je dobré se porozhlédnout po dalších možnostech na trhu, které nabízejí podobné zhodnocení.
Tímto mohou být termínované vklady u bank i u družstevních záložen, které nabízejí zhodnocení až 5 % ročně, což už je v porovnání se stavebním spořením velice zajímavé. Díky stejnému pojištění vkladů jsou tyto produkty stejně bezpečné. Pro ty, kteří se nebrání přijmout riziko investice, se otvírají možnosti k dlouhodobému průměrnému zhodnocení ještě mnohem vyššímu, ovšem ne zcela jistému.
Něco málo z historie
Prvopočátky stavebního spoření vznikly již v 18. století v Anglii z často neúspěšné snahy zařídit si samostatně vlastní střechu nad hlavou. Došlo ke spojení více lidí, kteří byli rozhodnuti postavit si vlastní dům, a začali společně spořit. Naspořená částka byla následně poskytnuta k dispozici tomu, kdo potřeboval postavit dům co nejrychleji. Tento jedinec již dále nespořil, ale platil splátky. Celý tento systém se opakoval do té doby, než byly uspokojeny potřeby všech spořících.
Tento produkt se stal nejvýznamnějším v Německu. Zde první stavební spořitelna byla založena již v roce 1855. Stavební spoření se velkého rozmachu dočkalo po 1. světové válce v letech 1924 až 1929, kdy bylo třeba výstavby nových bytů. Na konci třicátých let 20. století došlo ke změně systému přidělování. Stávající podmínky pro přidělení peněžních prostředků na bydlení závisely pouze na losu, nové byly založeny na hodnotícím čísle. Další rozvoj pokračoval po 2. světové válce opět pro nedostatek bytů. Do roku 1948 bylo evidováno kolem 300 tisíc smluv o stavebním spoření, tento stav se v dalších 23 letech změnil na více než 12 milionů smluv.
Český trh stavební spoření zasáhlo až v devadesátých letech 20. století, z iniciativy Ústřední rady družstev, schválením zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Úpravy přinesly novely zákona o stavebním spoření (zákon č.83/1995Sb., zákon 423/2003Sb a zákon 292/2005Sb). V ČR je stavební spoření nejmladším finančním produktem. Dne 22. 5. 2011 Evropské sdružení stavebních spořitelen zjistilo, že stavební spoření v ČR je 3. největší v Evropě. Za ČR následuje Slovensko, následuje Maďarsko, Chorvatsko a Rumunsko.
